Chronický únavový syndrom
Chronický únavový syndrom je vážné chorobné onemocnění, které postihuje centrální nervový a imunitní systém, společným a jednoznačným hlavním příznakem je úporná únava. Chronický únavový syndrom je označován mezinárodní zkratkou CFS, převzaté z anglického názvosloví chronic fatigue syndrome.
Jednotlivé příznaky nemoci jsou velmi snadno zaměnitelné s příznaky, které se projevují při běžných virových onemocnění, jakými je např. chřipka, zvýšená únava nebo jakékoliv virové onemocnění. Člověk se zpravidla cítí po tělesné stránce zcela zdráv, jediným problémem je zvýšená únava, která je doprovázena bolestmi krku nebo svalů. Prvotní testy jsou zcela negativní, popř. s velmi malými odchylkami, na základě nichž nelze diagnózu chronického únavového syndromu stanovit.
Člověk však začne pociťovat prvotní známky stresu, ke svému blízkému okolí se začne chovat přehnaně, velmi citlivě reaguje na nejrůznější podněty, napjaté jsou vztahy mezi ním a jeho příbuznými, nadřízenými, lékaři a partnerem.
U řady pacientů měla nemoc náhlý počátek, z ničeho nic se jim dostavily první příznaky, které byly spojeny s vysokou horečkou, bolestmi v krku, svalovými bolestmi a zduřením mízních uzlin. Tento nepříznivý, často bolestivý stav stále přetrvává a v brzké době začne člověka omezovat v jeho každodenních činnostech a aktivitách. Únava je natolik vyčerpávající, že po každé sebemenší fyzické i psychické námaze se zdravotní stav nemocného několikanásobně zhoršuje.
Příčiny, jenž vyvolávají onemocnění chronického únavového syndromu, nejsou doposud jednoznačně dané, jelikož u každého pacienta se nemoc projevuje jinak. Ve většině případů však bylo dokázáno, že k hlavním spouštěcím mechanismům patří prodělané virové onemocnění, dlouhodobá deprese, vysoký stres, přepracování a nejrůznější typy prodělaných alergií.
K prvotnímu rozpoznání nemoci a stanovení diagnózy chronického únavového syndromu patří důkladná vyšetření, na základě kterých je nutno vyloučit skupinu onemocnění, jejichž příznaky jsou téměř totožné s příznaky chronického únavového syndromu. Specializovaní odborníci musí vyloučit v prvé řadě onemocnění spojené s neurologickými, revmatologickými, endokrinologickými a duševními poruchami.
Onemocnění chronického únavového syndromu se u každého pacienta projevuje různě, příznaky bývají odlišné, avšak nezbytným aspektem pro určení nemoci je dlouhodobě přetrvávající zvýšena únava. Léčba je tudíž individuální, lékaři proto musí ke každému pacientovi přistupovat osobně a obeznámit ho s jeho léčebným programem. Naděje na úplné uzdravení je vysoká, onemocnění není smrtelné, avšak při nedodržování stanoveného léčebného program se nemoc může kdykoliv vrátit.
Po léčbě by se tedy pacienti měli vyhýbat stresovým i zátěžovým situacím, naučit se více odpočívat a relaxovat, zdravě se stravovat a tělo obohacovat o dostatek vitamínů a minerálů.